ŘÍJEN: Způsoby učení
Ahoj,
Tak už tady máme říjen a už se ve školách učí nové látky a začíná se přitvrzovat. A tak tady máme pro Vás pár typů, jaké způsoby při učení jsou dobré a které špatné (efektivní nebo méně efektivní).
Snad se Vám s těmito radami podaří udržet krok se školou. Ale pamatujte, každému vyhovuje něco jiného !
A jaké rady byste doporučili ostatním ? Pište do komentářů !
UKOLAČKA
Tak už tady máme říjen a už se ve školách učí nové látky a začíná se přitvrzovat. A tak tady máme pro Vás pár typů, jaké způsoby při učení jsou dobré a které špatné (efektivní nebo méně efektivní).
Snad se Vám s těmito radami podaří udržet krok se školou. Ale pamatujte, každému vyhovuje něco jiného !
A jaké rady byste doporučili ostatním ? Pište do komentářů !
UKOLAČKA
Každý z nás má své způsoby, jakými se snaží dostat do hlavy potřebné vědomosti. Někdo podtrhává, někdo zvýrazňuje, někdo si nahlas předčítá atd. Každému funguje něco jiného. Na Kent State University se rozhodli vybrat nejčastějších deset studijních strategií a změřit jejich účinnost. Seřadili jsme vám je od těch nejméně efektivních až k těm nejúčinnějším.
Málo účinné způsoby
Ještě si to dvakrát přečtu…
Opakované pročítání je
jedna z nejméně účinných technik. Dává to smysl – je to také jedna
z těch nejpasivnějších. Často se stává, že člověk čte jeden odstavec
několikrát, ale vlastně nevnímá, o čem text pojednává. Opakované čtení rozložené
na delší časový úsek funguje výrazně lépe než čtení několikrát ihned po
sobě – vyplatí se určitě přečíst si text raději pokaždé jednou, ale ve
třech dnech po sobě, než třikrát v posledním dni před zkouškou.
Konec zvýrazňovačů v Čechách
Zvýrazňování a
podtrhávání je velmi častým studijním způsobem. Ve skutečnosti je jeho
efektivita podobná jako samotné čtení textu, nevyžaduje žádné aktivnější
zapojení, a i podtrhávat je možné bezmyšlenkovitě. Určitě je to však
způsob, jak své oči udržet u daného textu.
Mnemotechnické pomůcky
Některé jsou
osvědčené – šetři se osle ze zeměpisu (6378 km – poloměr Země),
ó slečno, sejměte též podprsenku z chemie (chalkogeny – kyslík, síra,
selen, tellur, polonium), Břeťa Sobě Vrátil Vládu z dějepisu (posloupnost
vládců Břetislav, Soběslav, Vratislav, Vladislav). Některé vám skutečně uvíznou
v hlavě už navždy. Podle amerického výzkumu však mnemotechnické pomůcky
fungují spíše krátkodobě, tedy jako pomůcka těsně před testem, než že by se na
ně dalo spoléhat v horizontu měsíců.
Psaná shrnutí
Napsat si shrnutí
textu je sice užitečnější než samotné pročítání a podtrhování, ale
nejefektivnější způsob to také není. Zejména to nepomáhá při učení na texty
typu „multiple choice“. Pro testy s otevřenými otázkami se tato metoda
hodí více.
Středně efektivní strategie
Důkladné dotazování sebe sama
Pokládat sám sobě
otázky o učivu (například ve smyslu „proč to tak je“) již vyžaduje určité
přemýšlení, aktivní zapojení vlastní hlavy. Proto je to poměrně efektivní
způsob, zejména s ohledem na čas. Je to však technika, která vyžaduje,
abyste se v dané látce již aspoň trochu orientovali.
Vysvětlování látky sám sobě
Pokud si
v průběhu učení představujete sebe sama jako svého studenta a vysvětlujete
sám sobě látku, nutí vás to opět zapojit svou hlavu, a přeformulovat daný text
do vlastních slov. I proto je tato technika účinná, byť časově náročnější
než výše zmíněné dotazování.
Prokládané učení
I mozek má
tendenci se unavovat. Ukázalo se tedy užitečné prokládat si učení jinými
činnostmi, ideálně takovými zahrnujícími pohyb, střídat typ podnětů
i způsob studia. Stejně jako rozložené učení v čase i studium
prokládané se ukazuje být výrazně efektivnější než učení v blocích.
Metody šampionů
Testování nanečisto
Asi i proto, že
vyžaduje největší aktivitu ze strany studenta, je testování nanečisto jednou
z nejúčinnějších studijních strategií. Z tohoto pohledu není
nejšťastnější praxe vysokých škol, kde studenty zpravidla čeká až závěrečná
zkouška, na kterou se sice s velkým úsilím naučí, ale po ní okamžitě
všechnu látku zapomenou. Ještě účinnější než testy s možnostmi jsou ty
s otevřenými otázkami. Variantou sebetestování je třeba tahání kartiček
(se slovíčky, daty atd.), můžete zkusit také třeba software Anki.
Rozložené učení
Většina studentů se
snaží dostat si látku do hlavy na poslední chvíli před zkouškou. Ukazuje se
však, že to je ten nejhorší způsob, jak se snažit si něco zapamatovat. Mnohem
lepší je dávat si mezi učením přestávky, podle toho, na jak dlouho a jak
důkladně si potřebujete látku pamatovat. Přečíst si text opakovaně třeba
s několikadenními přestávkami bude mít mnohem lepší výsledky.
Komentáře
Okomentovat